Podle § 16 odst. 1, písm. c) z. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, se přestupku dopustí ten, kdo nepředloží při provozu vozidla na požádání příslušníka Policie ČR „doklad o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla“ - od ledna 2009 pak zelenou kartu. Za tento přestupek lze uložit pokutu až 1 500 Kč. Doklad o zaplacení povinného ručení není „dokladem o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla“, požadovat jeho předložení při kontrole ze strany Policie ČR nemá oporu v platné právní úpravě.
Nároky za materiální škody jsou vyřešeny většinou velmi rychle, u škod na zdraví se naopak jedná o dlouhodobý proces, protože některé nároky jsou uplatnitelné až s odstupem času (např. ztížení společenského uplatnění zpravidla až po 1 roce od nehody, protože se musí vyčkat na stabilizaci zdravotního stavu).
Po výplatě plnění z garančního fondu poškozenému ČKP přímo uplatňuje vyplacenou částku po nepojištěném škůdci. ČKP stanovuje přiměřenou lhůtu pro úhradu dlužné částky nebo pro uzavření dohody o splácení. Pokud ve stanovené lhůtě nepojištěná osoba ani dluh neuhradí, ani neuzavře s ČKP dohodu o splácení, předává ČKP případ k externímu vymáhání zejména inkasním společnostem (specializovaným na vymáhání pohledávek). Inkasní společnost kontaktuje nepojištěného škůdce a opět mu stanoví lhůtu k mimosoudní úhradě dluhu. Pokud ani tato lhůta není ze strany nepojištěného škůdce dodržena, zahajuje advokát inkasní společnosti soudní proces proti nepojištěnému škůdci. Někteří dlužníci platí až na základě pravomocného soudního rozhodnutí, čímž si celou věc prodražují, protože pak musí uhradit i všechny náklady soudního sporu. Vůči těm, kteří neplatí ani na základě pravomocného soudního rozhodnutí, nastupuje exekuce. Vysoká úspěšnost prosazování práv ČKP na náhradu vyplaceného plnění z garančního fondu u soudů převyšuje 95%.